William Whewell

William Whewell
Portrét od Staira Douglase
Narození	24. května 1794 Lancaster
Úmrtí	6. března 1866 (ve věku 71 let) Cambridge
Alma mater	Trinity College Dallam School Lancaster Royal Grammar School Univerzita v Cambridgi
Povolání	ekonom, fyzik, historik, filozof, spisovatel, vysokoškolský učitel, matematik, geolog, teolog a historik umění
Zaměstnavatel	Univerzita v Cambridgi
Ocenění	Královská medaile (1837) Bakerian Lecture (1848) člen Královské společnosti Smithova cena společník Americké akademie umění a věd … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	anglikánství
Choť	Everina Frances Ellis (od 1858)[1]
Funkce	President of the Geological Society of London (1837–1839) President of the British Science Association (1841–1842)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Whewell (24. květen 1794, Lancaster – 6. březen 1866, Cambridge) byl anglický vědec, myslitel a anglikánský kněz. Vynikal renesanční šíří svých znalostí (která v jeho době už nebyla tak obvyklá), publikoval příspěvky z oboru fyziky, astronomie, geologie, ekonomie, filozofie, teologie, historie, ale psal i poezii, stejně jako hojně překládal (mj. Goetha, Platóna, Grotia). K nejuznávanějším patří jeho syntetické práce o historii vědy History of the Inductive Sciences z roku 1837 a The Philosophy of the Inductive Sciences z roku 1840. Ve filozofii byly ceněny jeho příspěvky k teorii indukce. Rád vymýšlel neologismy, připisuje se mu první užití některých dnes základních pojmů (například "vědec", "fyzik"), určitě vymyslel geologické pojmy katastrofismus či uniformitarianismus, pomáhal s novou terminologií i fyzikovi Michaelu Faradayovi, pojmy jako anoda a katoda pocházejí právě od Whewella.